4. Kapitola: Nejhezčí den mého nového života.

16. dubna 2015 v 11:10 | Lina-Ayasa |  U.P 1.řada
4. Kapitola: Nejhezčí den mého nového života.
Probouzela jsem se na schodech. Protáhla jsem se. Šla jsem blíž k oknu. Sluníčko mě popálilo. Šla jsem do stínu.
"Kde jsi spala?" za mnou se obejvil Gaara.
"Na schodech. Sice nepohodlné, ale vyspala jsem se docela dobře." usmála jsem se.
"Tady něco máš." Přívěšek ve tvaru srdce, velký jak tři prsty.
"Je to přívěšek, který nás chrání před sluncem, abychom se nespályli." řetízek se mi houpal před očima jako nějaké hypnotyzovadlo.
"Je, je nádherný." mohla jsem na řetízku nechat oči.


"Nasadím ti ho." Gaara mi řetízek nasadil.
"Zavři oči." usmál se Garra.
"Proč?" zeptala jsem se smíhcem.
"Neptej se a zavři je." Zavřela jsem tedy oči. Gaara mě vzal za ruce a někam mě popovedl.
"Otevři oči." Otevřela jsem je. Slunce, teplo a krása.
"Převlíkni se. Pudem na pouť." nabídl Gaara.
"Dobře." Převlíkla jsem se do trička mikiny, šortky a nazula jsem si tenisky. Jely jsme autobusem. Na pouti jsme šli do strašidelného domu, na autodrom, horskou dráhu. Zašli jsme na oběd.
"Jak to že můžem jíst normální jídlo?" zeptala jsem se se zájmem.
"Jes, na posledy jsi jedla včera večer." Hodila jsem pohled jak na to přišel.
"Izzy mi všechno řekla. Ostatní o tom neví." Zpět jsme šli asi v pět hodin. Kdžy jsme šli přes most kde jsem zemřela. Tak mě zahalil strach, ůskost, vstech a smutek. Šla jsem po zábradlí.
"Prosimtě nespadni. Sám bych to tady nevydržel. A nehctěl bych sbírat tvoje tělo ze skály." strachoval se Gaara.
"Neboj- ÁÁÁ." Gaara mě chytil do náruče.
"Tak a máš útrum. Tady po zábradlí chodit nebudeš!" Na konci mostu mě Gaara dal na nohy. Jenže já mu skočila na záda. "Počkej chvíly napíšu ostatním esemesku že se někde zdržíme." Zase jsem Gaarovi ze zad slezla.
"A kde to bude?" zeptala jsem se zvědavě.
"Ve tvém starým domě." Gaara začal psát sms-ku
"Co tam?" zeptala jsem se udiveně.
"Uvidíš. Hotovo. Autobus je připraven k odjezdu. Na stupovat." Skočila jsem Gaarovi na záda. Donesl mě až do mého starého domu. "Jsme tu." Slezla jsem Gaarovi ze zad, když jsme byli v obýváku.. Narovnal se a zaskuhral, když mukřuplo v zádech.
"Bolí?" zeptala jsem se.
"To se narovná. Běž do svého pokoje. Zachvíly za tebou příjdu." usmál se na mě.
"D-dobře." Šla jsem do pokoje. Sedla jsem si na postel. Koukala jsem se na fotky na spacím stole. S Leonardem jsme se smáli, vyváděli a blbli. Gaara za mnou přišel.
"Jahody a šampaňské. Po dlouhém dni." Přitáhl malý stolek k postely, dal na stolek tác s jahodama a šampaňským. Sedl si vedle mě. Objal mě kolem ramen. Dala jsem si hlavu na jeho hruď.
"Gaaro?" ozvala jsem se.
"No??" ozva se zase on.
"Kolik ti je?" zeptala jsem se a podívala jsem se na něj.
"Hodně." odpověděl
"Prosím." zadonila jsem.
"Je mi devatenáct od roku osmnácet-sedmdesát-čtyři." odpověděl.
"Takže, stopadesátosm?" zeptala jsem se ho.
"Jo." kývl.Chvíly bylo ticho. "Kate, sedni si a zavři oči." Sedla jsem si a zavřela oči.
"Otevři pusu." Otevřela jsem pusu. Gaara mi něco dal. Jahoda. Otevřela jsem oči. Začala jsem kousat.
"Chutná?" Kývla jsem.
"Zavři oči a lyplaz jazyk." usmál se
"Proč?!" zeptala jsem se.
"Udělej to." Vylpazila jsem jazyk ale zavřela jsem jedno oko.

"Obě." zavřela jsem i druhé oko. Gaara mě začal líbat. Pak na krku. Lehli jsme si. Gaara si sundal triko a já jsem si trčko taky sundala. Líbal mě u prsou a pak na břiše. Sundali jsme si kalhoty. Gaara si mě nadzvedl a šahal mi na zadek. Došlo to tak daleko až jsme skončily nahý. A pak ta romantika. Skončiiy jsem blízko u sebe a nahý, přikrytí peřinou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama