7.kapitola:Leiova sestra a stěhování

18. května 2015 v 12:56 | Lina-Ayasa |  U.P 1.řada
7.kapitola. Leiova sestra a stěhování
"Lei pudem něco nakoupit. Kdo chce co? Kate." zeptala se mě Izzy.
"Mě stačí jablko." odpověděla jsem a vzdychla jsem si.
"Gaaro?" Zeptala se Temari svého bratra.
"Mě to je jedno. Já vystačim i se zmrzlinou." odpověděl a sedl si na schody vedle mě.
"Lei?" Anna se otočila na Leie, který se opíral zády o zeď a přemýšlel.
"Lásko," Lei šel k Anně.


"vybereš mi něco?" políbil jí na rty,
"Jo." kývla s úsměvem.Kromě mě, Gaary a Leie šli všichni nakoupit.
"Kolik toho nakoupí?" zeptala jsem se zvědavě.
"Kankuro, Aki, Raf a Kisuke vždy závodí kdo toho nejvíc sní. Takže asi tak šest tašek. Možná sedm." odpověděl Lei, ale v hlase byla slyšet nejistota.
"Jo. To máš pravdu Leii. Ale vždy vyhraje Kisuke." Gaara zpzornil.
"Jo...Gaaro. Cítíš to?" zeptal se Lei a taky zpozornil.
"Jo." kývl. Co? Je tu někdo cizí.
"Já to cítím taky. Je tu někdo cizí." zvedla jsem se ze schodů. Šli jsem nahoru do domu. Šli jsme do místosti vypadající jako obývák. Na starém polorospadlém gauči sedí asi dívka s failovými vlasy.
"Anabell?! Co tu chceš?" zeptal se Le překvapeně.
"Taky tě ráda vidím bráško." usmála se dívka s fialovími vlasy.
"Bráško?" vyjekla jsem udiveně
"Jo. Anabell je moje sestra." Holka vstala z gauče.
"Moc ses bráško nezměnil za posledních sto let. Ale jak tak vidím tak máte nový přírůstek." Anabell poplácala Leie po tváři.
"Jo. Bello to je Kate."
"Těší mě." usmmála jsme se na Anabell.
"Mě taky Katheríno." Anabell šla ke Gaarovi.
"Pudem se projít?" zeptala se Anabell Gaary.
"Už jsem ti jednou říkal že tě nechci. A to bylo když jsme se setkali před padesáti lety." Gaara mě objal kolem pasu.
"A navíc já mám tady a teď, Kate. Ta je pro mě všechno." políbil mě na tvář.
"I když je upírka?" zeptala se Anabel nevěřícně.
"Jo. I když je upírka." Anabell si vzdychla a sedla si zpět na gauč. Gaara si sedl naproti do křesla a mě si vzal na klín. Anabell záhla mezi gauč a něco vytáhla.
"Myslím že jsem našla Rafovi ponožky." řekla se zapcaným nosem a ruku s ponožkou měla od sebe na délku ruky.
"Hele ty jsem všude hledal. Dík Bello." Raf si vzal svoje ponožky.
"Co tady děláš?" zeptal se Lei a pozvedl jedno obočí.
"Na nákup jsem nešel. Šel jsem za Verčou." odpověděl, ale poslední věta zněla smutně.
"Že tě odpálkovala?" zeptala jsem se Rafa zvědavě.
"Ona umý číst myšlenky?!" vyjekl Raf s Leiem.
"Jo, proč?" zeptal se Gaara místo mě.
"Jenom že to je pravda co řekla." Raf si sedl vedl Belly.
"A to jsme si jenom typla." usmála jsem se vítězně.
"Bello? Jak dlouho se zdržíš?" zeptal se Lei, jak si myslím tek doufám že odjede.
"Asi napořád." odpověděla a dívala se na svoje nehty.
"Kolik má pokojů ta vila co nám ukazoval Kankuro?" zeptal se Lei, otázka smiřovala na moji osobu.
"Třináct. Taky má čtyři patra a dáse bydlet i v podkroví. Plus tři koupelny, obývací kuchyň s jídelnou. A v obýnáku velký krb. Plus podzemní garáže, o kterých ví jenom pár lidí." vysypala jsme ze sebe.
"Jak to víš?" Zeptali se mě všichni
"Několikrát jsem tam byla." Když se ostatní vrátili z nákup,u se sedmi taškmi. Tak se všechno snědlo. Večer jsme šli s Gaarou na procházku. Šli jsme až za město na jeden palouček. Sedi jsme si do trávy.
"Gaaro?" ozvala jsem se po dlouhém tichu.
"Copak?"
"Já jsem asi nejmladší upír ve skupině. Že jo?" zeptala jsem se ho. "Hned po Izi. Tý je padesát."
"Co bys udělal kdyby se mi něco stalo?" zeptala jsme se ho provokativně.
"Zabil bych toho, kdo ti to udělal." odpověděl.
"Ty umýš číst myšlenky?" zeptala sem se ho.
"Ne. Tu nehodu mi řekla Temari." odpověděl a vydechl.
"Chtěla abys mě zachráni?" vyptávala jsem se.
"Jo. Vidí toho hodně." Chvíli jsme mlčeli.
"Pocem." Gaara si lehl a dal si mě na sebe. Moje hlava je na jeho hrudi. Pak jsme šli zpět.

Ráno jsem se probouzela v Gaarově náručí.
"Jak se ti spalo?" zeptal se mě, políbil mě na čelo a odhrnul vlasy z obličeje.

"Dobře." každý si vzal svoje věci co jsme měly sebou. A stěhovaly jsme se do vily. Hodně velký dům. Skoro jako bytovka. Každý si vybral svůj pokoj. Já si vybrala pokoj, ze kterého se můžu dívat na zahradu, na velkou zahradu, kde jsou keře květiny n svém místě. Vedle má pokoj Gaara, naproti Anna. Dvě garáže, i v podzemí jsou garáže, velká zahrada s altánkem, domkem na zahradní náčiný a houací sítě, asi tak patnáct sítí.. Je bezva že je dům blízko lesa. Dala jsem si oblečení do skříně. Šla jsem se projít do lesa. Došla jsem hodně daleko až k Beli a Hakkuovi, šla jsme k nim že se zastavim na návštěvu, le doma nikdo nebyl. Pokrčila jsem rameny a šla jsem po cestičce až k mému starému domu a pak jsem šla zase do lesa a domu. Už hodně dlouho jsem slyšela vrčení. Rozběhla jsem se rychlostí blesku. Najednou jsem zakopla a tma.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Adís Adís | E-mail | Web | 19. května 2015 v 7:17 | Reagovat

Boží :3 těším se na další :'3

2 Lina-Ayasa Lina-Ayasa | E-mail | Web | 19. května 2015 v 18:38 | Reagovat

[1]: Ále vždyť je to příběh starý kolem roku, roku a půl. ale děkuji za pochvalu a jsem ráda že se ti to líbí

3 Akira Akira | Web | 21. května 2015 v 15:12 | Reagovat

předem se moc omlouvám za reklamu,ale nikde jsem nenašla na to rubriku :)

sedoval/a si nebo sleduješ pokémony a říkal/a sis kéž by to bylo možné?U mě máš tu možnost buď trenérem,koordinátorem nebo chovatelem a buď nejlepší :-) budu ráda když se registneš a budeš s námi hrát  :-)
http://pokemon-rpg-game.blog.cz/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama