Démon v těle dívky

1. července 2015 v 13:31 | Lina-Ayasa

Démon v těle dívky


Všude vládlo napětí, všichni toužili vědět kdo vyhraje závod v plavaní. Vedla ona, dívka, kolem sedumnácti let, hudebné postavy, 170cm vysoká, hnědo vlasá a hnědooká. A nakonec vyhrála. Ona a její tým vyhrály štafetu, byly čtyři dívky, ona Destyni, její mladší sestra Ariadne, jejich kamarádka, Nami a nakonec Origami.



"Dest-chan, vyhrály sme!!" radovala se modrovlasá Nami s fialovýma očima. Pomohla svojí kamarádce k nim. Pamatovala si akorát to, jak se dostala ke kamarádká, pak jak klem ní jenom všichni lítají a mluví aby jí urdželi při vědomí, ale nepodařilo se. Když se probudila, do nosu jí udeřil silný závan desinfekce, krve, a taky byl slyšet křik. Podívala se vedle, do prava, kde bylo křeslo tam seděl a spal její strší bratr. Okem si všimla jak zkrs sklo naní kouká její kamarádka Nami. Usmála se a zamávala Destyni, ta jí taky zamávala. Nami šla za svoji kamarákou do jejího pokoje, přisedla si na její postel a chytla jí za ruku.

"Jak ti je?" zeptala se, v jejích oči se jí zaleskly slzy.

"Nami. Kde je Mela se Saly?" zeptala se Destyni. Zajímalo jí to.

"Desty. Jsi v pořádku?" zeptal se jí bratr, vlasy černé a oči modré, na sobě černou košili s černými džínami. Do pokoje přiběhli dvě dívky, Mela se Saly. Mela má hnědé vlasy se zelenýma očima, na sobě volné tičko s mini sukní a černýma legínama. Saly špinvé blond vlasy a oči červené, na sobě látkonvou, svítivě žlutou sukni do půly stehen, k tomu černou halenku. Všichni, co jsou na nohou mají tenisky.

"Jo, sem v pořádku. Neboj Bene nemusíšse bát." chtěla jim říct o sobě něco ale rozmyslela si to.

"Hej! Je vás tu moc! Dva musí odejít." křičela na ně sestra.

"A mohla bych já?" zeptala se Destyni a usmála.

"Vás pustíme a sem na vás podívá doktor." usmála se sestra a odešla.

"Desty, ty máš pořád smysl pro humor." zasmála se Mely.

Doktor Destyni řekl že byla asi po závodě vyčerpaná. Ale ona doopravdy byla, nejen ze závodu ale i normálně, školu proklimbávala a tréninky skoro vynechávala. Ale něco se jí nezdálo. Čím víc se snažila odpovčívat, tím to bylo horší.


Plácla sebou na velkou postel. já snad budu muset cvičit. Pomyslela si.

"Desty o ti je?" zeptal se její bratr, opřený o futra dveří.

"Ale nic." převalila se na bok čelem k němu, tričko se jí něják stočilo a odhalilo bříško. Kde se jí točil černý vír.

"Destyni." Ben přešel ke svojí sestře. Desty si bříško zahalila a sedla si do turekého sedu.

"Tohle mi vysvětlíš." promluvil na ní.

"Víš já mám asi v sobě démona, který mě žere ze vnitř a navíc jenom kdy odpočívám." vysvětlila a ruku položila na bříško.

"Jak dlouho se ti to děje?" zeptal se Ben starostlivě.

"Asi od posledného omdlení." odpověděla. Ben se na svojí sestru podíval tím obličejem, jako že někam musí jít.

"Ne, já za tim pošukem nejdu." odsekla, složila ruce na prsou a nafoukla tváře.

"Víš že ti asi nic jiného nezbývá." lehce jí pohladil na paži.

"Ne, já k němu nejdu. A basta!" zvedla se a běžela pryč z bytu. Běžela po schodech nahoru do podkrový, vylezla po žebříku na střechu, kde si sedla a nohy si trochu přitáhla k tělu.

"Co tu děláš?" zeptal se jí její soused, vedle z bytu. Mladý kolem pětadvaceti, černé vlasy a oči zelené, jmenuje se Patrick.

"Ale přemýšlím. Jaký by byl život kdybych nešla k té šarlatánce." hned si přikryla ústa dlaní

"U jaký šarlatánky?" zeptal se a pozvedl jedno obočí.

"Vidíš támhle ten dům?" zeptala se a ukázala na levou stranu na největší panelový dům.

"Jo. Tam ona bydlí?" zeptal se.

"Ne, má vedle paneláku karavan." odpověděla.

"Tak jdeme." vzal ji do náruče a skočil s ní dolu. Na zádech se mu objevila křídla, plachtil vzduchem až k místu jenž mu Desty ukázala. Přistál hladce. Pustil Dest na zem, křídla mu zmizela. Ale Desty se málem sesunula na zem. Patrick Destyni chytl podepřel ji, její ruku si dal kolem ramen, jednu ruku chytl, a svojí druhou dal kolem pasu.

"Desty. Jsi v pořádku?" zeptal se Patrick.

"Jo. Sem. Hlavně mě dostaň k ní." ukázala na karavan. Patrick kývl a šel i s Dest ke karavanu, dveře se otevřeli, ani nemuseli zvonit. Patrick překvapeně zamrkal na mladkou a krásnou šarlatánku.

"Vim co se děje. Pojďte." pozvala je dál do karavanu. Patrick posadil Desti za stůl za který si sedla i mladá šarlatánka.

"Desty. Já vim že to o se ti děje nemůžeš zas tak ty. Ale tvoje matka, která semnou udělala dohodu, když byla těhotná nevěděla o tom." promluvila šarlatánka.

"Co to pro mě znamená?" zeptala se zesláble

"Že budeš svoji duši odevzdat Satanovi. I když tvůj přítel bude proti." šarlatánka se podívala na Patricka.

"Jo sem proti, nedá se udělat něco jiného?" zeptal se Patrick.

"Dá. Ale na to musíte příjít sami a srdcem." všechno se začlo točit. Desty s Patrickem se objevili na louce za městem.

"Možná vim co měla on-" Destyni překvapeně zmrkla když se k jejím rtům přisál Patrick.

"Počkej!" odstrčila ho od sebe a začala se svírat v bolestech na zemi. Její tělo se začalo rozpadat na kousky puzzle.


"Desty tohle ne...." zašeptal Patrick. Naposledy ji chytl za ruku, v ruce mupouze zbyl kousek puzzle, který se proměnil na prach.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama